K stáru láska nerezaví,
i když zraje v jeseni.
Už neplete lidem hlavu,
lichotek si necení.
Podobá se páru paží,
na něž dá se spolehnout.
je jak slunce na zápraží,
hřeje jako rodný kout.
Je to láska prozíravá,
na žádný lep neskočí.
K shonu světa shovívavá,
vdechne moudrost do očí.
Vítej, lásko, našla jsme tě,
indiánským létem zraj.
Ještě jednou v babím létě
mou životní Sibiř proměň na Havaj.
Vítej, lásko, na souvrati,
vítej, lásko, v jeseni,
slunce bledne, den se krátí,
vítej, lásko, moje lásko,
lásko poslední.
