Ve skrytu vějířů stobarevných pávů,
v zákoutí šlojířů brokátových hávů,
půvaby ukrývá si i oči věčně rozesmáté,
šenkýřka krásy, město jež je stověžaté-é, stověžaté-é.
Šerosvit vikýřů, svit věčného mládí,
palety malířů k malování svádí,
sklopené cudné řasy vánkem studu rozevláté,
šenkýřky krásy, města jež je stověžaté-é, stověžaté-é.
Každý ocení, stověžatý třpyt,
když nebude se po jiných opičit,
šenkýřka krásy, když zachová si,
svůj tradiční-í, staletý kolorit.
Mé ruce šejdířů, jimž je krása cizí,
jen moudrost koštýřů ocení kov ryzí,
u tabule pochutná si vybranou krmí vrchovaté,
šenkýřky krásy, města jež je stověžaté-é, stověžaté-é.
Každý ocení, stověžatý třpyt,
když nebude se po jiných opičit,
šenkýřka krásy, když zachová si,
svůj tradiční-í, staletý kolorit.
