D         A              G         A 
Za mořem nejhlubším, za horou vysokou, 
D         A               G         A 
za lesem smutnějším, než oči dětí jsou, 
        G             A 
křídla vran, tichých vran, 
 G   E7    A    A7      D 
devět řek vede tam. Poslouchej ... 
 
Za bránou tisící, tam zvonková je zem 
a lidé zvonkoví v ní zvoní celý den, 
pro váš pláč, pro váš smích, 
ring-o-ding, i pro váš hřích.  Poslouchej ... 
 
V ulicích z perleti a lístků okvětních, 
domečky skleněné a z křídel motýlích 
barevný vodopád, 
má barev víc, než můžeš znát.  Poslouchej ... 
 
A lidé zvonkoví ve zvoncích zrození, 
když se stane neštěstí, svým zvonkem zazvoní 
ring-o-ding, ring-o-ding, 
ring-o-ding, ring-o-ding.  Poslouchej ... 
 
Nemocní se uzdraví a slunce začne hřát, 
auta se vyhnou a kdo nemoh, může vstát, 
ring-o-ding, ring-o-ding, 
ring-o-ding, ring-o-ding.  Poslouchej ... 
 
Přichází i mezi nás, i mezi námi jsou, 
na první pohled je nepoznáš, když po ulici jdou, 
zazvoní, když přijde čas, 
kde by mlčky stál každý z nás.  Poslouchej ... 
 
Já zpívám pohádku pro děti zvonečků, 
pro vlásky holčiček, pro ouška chlapečků, 
ring-o-ding, ring-o-ding, 
ring-o-ding, ring-o-ding.  Poslouchej ... 
 
Až jednou vyrostou, pak jistě zazvoní, 
mí lidé zvonkoví ve zvoncích zrození 
pro váš pláč, pro váš smích, 
ring-o-ding, i pro váš hřích.  Poslouchej ... 
Ring-o-ding-o-ring-o-ding-o-ring-o-ding-o-ding.