D
Kdy se konečně zmůžeš mluvit hlasem sametovým
                       A                                 A4
Svědkem všeho je bůžek co nosíš na krku stále každodenně 
D
I kytka uvadá záhy nejen když ji nezaléváš
                         A                                 A4
Když nemá dostatek vláhy a když je prostředí náhle vyměněné

Co dáváš to jsou jen splátky jeden z pruhů na roletách
To ráno na kusu látky   bylo jinačí kouzlo nenadálé
Mý tváře hoří jak sláma hádej v kterým uchu my zní
To asi vzpomíná máma snad ta jediná zná mě dokonale

Hmi         D          A
Dej volnost sobě nám a budem sdílet
Hmi       D              A
Svůj úděl každý zvlášť a rovným dílem bráát

Kdy se konečně zmůžeš hltat život tak jako já
Nikdy nebyl by s úžen teď padá pomalu z půdy do sklepení
Radši sbohem si dáme ať nás cizí nerozsoudí
Pak soudce hlavu si láme a výjde najevo příběh z donucení

Dej volnost ...