Už jsi někdy držel ten drahokam v ruce
A nechtěl jsi o něj už nikdy v tvym životě přijít
Že s většim úspěchem narostou propasti, kterejma musíš si projít
Že nebudu zvládat, doma se hádat
Mohlo mi opravdu dojít
A vůbec jsem netušil, jak se ty zkurvený rány pomalu hojí
A s příchodem slávy jsou kamarádi, všichni ty co ti dřív nedali pět
Teď dávaj si kávy, jsou mega rádi
Že můžou s tebou teď sdílet ten svět
A můžou se tvářit, vidět tě zářit
Budou ti tvrdit, jak jsou za to rádi
Nemůžou strávit, všechny ty zprávy
Že to furt posouváš pomalu vpřed
A kde jsou tí, co ti furt tvrdili, nahoru spolu tak i tak dolu
Že budem navždy, i přes to špatný
Dokážem postavit horu
Hádám, že dali mu školu
Takovou na kterou nezapomenu
Že Troublegang neskončí, bude furt tady a zboří tu kamennou stěnu
Jebat to stavení, a z toho pramení, že pro nás nebe už není ten limit
Rozdáme facky těm chudákům, co tě chtěj uprostřed věty, jak kokota školit
A budou se divit, jak si to můžeš dovolit
Proč nemůžou otvírat ty svoje smradlavý huby a pořád tě špinit
Držim ten svůj drahokam
Nechci si ho nechat vzít
Přes všechny bouře, ať nám jenom trochu zaprší
Přes všechnu bolest, kterou v sobě člověk zadrží
Zvednu ten svůj drahokam, ať nám ho tiše závidí
Ať nám ho tiše závidí (ať nám ho tiše závidí)
Ať nám ho tiše závidí (ať nám ho tiše závidí)
Ať nám ho tiše závidí
Zvednu ten svůj drahokam
Nechci si ho nechat vzít
Pamätám časy, keď boli tie prúsery,
mali ma za vola, potrebujem ich,
som dostal od života bomby,
netuším komu mám zavolať,
komu sa vyplakať, povedať o tom čo deje sa,
zadarmo, len tak, ne za dolár,
dneska sa zmenilo všetko a
telefón dvihne sa aj sám o polnoci,
neni to náhoda, na každom rohu mám brata,
abrakadabra, keď karta je zlatá,
Satan sa zmenil na Boha,
sa ráta za kamaráta zrazu,
dokedy? (zatiaľ)
Pokiaľ to šlape a makám,
to meno ich láka,
pakáreň, dávať si bacha,
na kata pod maskou,
najradšej by som dal AK
ratatatatata
A ďalšia skupina sú tí,
pre ktorých každý náš krok je zlý,
čo o tom víš?
netušíš aké to je byť furt hore aj vtedy keď spíš,
hľadáme skrýš,
kam dať ten kríž,
vtedy keď v hlave je tlaková níž,
neraď mi, prosím ťa, ako sa chovať mám
pokiaľ si neni ja nepochopíš,
ja strážim si iba ten drahokam
preto lebo nechcem o neho prísť,
a ver mi, že by si sa aj ty tak namotal,
keby si mohol aj ty cestou ísť,
tou istou ako ja, či ona,
dám kár do ohňa, že by si nechcel zísť,
do starých koľají zas,
bránil by si ho a napísal takýto list
Držim ten svůj drahokam
Nechci si ho nechat vzít
Přes všechny bouře, ať nám jenom trochu zaprší
Přes všechnu bolest, kterou v sobě člověk zadrží
Zvednu ten svůj drahokam, ať nám ho tiše závidí
Ať nám ho tiše závidí (ať nám ho tiše závidí)
Ať nám ho tiše závidí (ať nám ho tiše závidí)
Ať nám ho tiše závidí
Zvednu ten svůj drahokam
Nechci si ho nechat vzít
