E Jsi trošku do větruF#mi a trošku do slunce jak střepy v sametu,A H jak hrášek v peřince a tvé vlasy tančíE valčík štětců v paletách Jsi věčný otazník a zcela beznadějný případ romantik, druh téměř vymřelý a míváš hlavu v mracích za kopcem smůly na patáchA Asmi C#mi Jsi radost vtělená a v očích tisíc čertů máš schovanýchF#mi D H Jsem jen mírně splašená, málo si vážím volných dnů slunečných Nemáš vůbec ponětí, jak rychle všechno dobré ve zlém odletí,E E7 jak ztrácím dech, když přicházíš a tiše ptáš se, co je tiA Asmi R: Čas není náš, kdo sklízí vítr ten si může blahopřátF#mi Někdo se umí celý život strachovatE E7 Že se už víckrát nenarodíA Asmi Ráno odzíváš, ještě se zvládnem do zrcadel podívatF#mi A v každé dlani můžeš snadno rozeznat písmeno MD A H H7 Memento mori, memento mori... Co o přežití víš, vždyť ze všech úspěchů mě šmahem vyléčíš, Děláš to schválně pokaždé když vzývám ďábla ty se objevíš Jen se dusíš v brnění Mávnutím proutku výdech v nádech proměním a živou vodou všechny tvé nádoby stínů už brzy naplním Mám náruč dokořán, marně se snažím oblétnout svůj celý svět Až si vlci nacpou chřtán,bouřky pak přejdou uvidíš, co nevidět Dá se touhle cestou jít Jsme jen dva střelci co se snaží pochopit Světlo a tmu, že bez bílé, černá černou nemůže být. R: Čas není ...