Když klap, klap klapot zní do plechových kapot
každý muž má hned ráno vztek
že déšť, jak dá rozum, ničí mejkap jeho vozu
proto se vším by vážně sek´
nad tvým účesem řekne účes čert vem
zmokne, uschne, kulmu máš i fén
jdi pěšky, máš to kousek, mě kup aspoň pár housek
abych nemusel se vláčet ven
muž řek´ ti to, co řek´ a souká se z dek
zvolna bokem jako mořský krab
je zbytečné se vzpouzet, ty jsi jeho žena pouze
kdežto on je každým coulem chlap
V tom jsou stejní, to jen se tváří lepší než jsou
slušní zřídka
pěkná kvítka
místo zásluh, oni vidí jen tu svou
Zkouší sedět, plavat, kam co hodí, nechá plavat
klepe popel do váz a mís
má rád všechno jinak a je prý to tvoje vina
že se při holení ráno říz´
pak ptá se tě mile, kam jsi dale jeho brýle
a on sám na nich právě spal
ne, nekřič, můj ty bože, přines brýle z jeho lože
chybu přiznej a drž se dál
a on řekne vida, ještě žertem k tomu přidá
že by jiný ti jednu vlíp´
tak přitom ho nech, máš smůlu, máš pech
však věř, že druhé na tom nejsou líp
Muži snad jsou stejní, to jen se tváří lepší než jsou
slušní zřídka
pěkná kvítka
místo zásluh, oni vidí jen tu svou
Hrej život s mužem, i když nemůžem, tak můžem
je to odjakživa úděl žen
muž vládne mečem, žena předčí ho však v něčem
co lze definovat stěží jen
než mozek či pěst, někdy silnější jest
když si žena dá ruku v bok
muž nekraluje více, končí řeč o logice
každý argument je prázdný žok
jak se to jeví od dob Adama a Evy
muž a žena mají v páru žít
peklo i nebe budou snášet vedle sebe
tak to bylo a tak má to být
A je jim hej i ouvej
Smlouvej jak smlouvej, jedno už znáš
muž je partnerem tvým
ač jeho pýcha štve tě a míchá
dál jej ráda máš
přes všechny chyby
dál ho ráda máš
snad i ty chyby ráda na něm máš
a s kým bys našla bez něho štěstí
s kým
fakt ?
Nevím ..
