Pohledy do země, když noci končívaj vím, že září,
duši jak po stěnách pověsit obrázky známých tváří,
potají zableskly duše tvý poklesky, vím co cítíš,
nad ránem zbyly dvě sklenice z lásky a vůně zvláštní.
Tvý problémy s vášní...

Jako loď, co ustála svý bouřky se vrať,
prosím nešlap si po štěstí a vrať se zpátky a navždycky.
Jako budoucnost minulost po cestě ztrať,
jako loď, co ustála svý bouřky se vrať.

Pohledy do nebe, když noci začínaj vím, že svítí,
duši jak v pokoji vyzdobit nezvykle vzácným kvítím,
s díky pak vodmítáš viny a bolesti, vím co cítíš,
studený ruce, ten strach v jednom kuse a důvod zvláštní.
Pro tvý problémy s vášní...

Jako loď, co ustála svý bouřky se vrať,
prosím nešlap si po štěstí a vrať se zpátky a navždycky.
Jako budoucnost minulost po cestě ztrať,
jako loď, co ustála svý bouřky se vrať.
Óoó...ó...aóÓ...ó...

Jako loď, co ustála svý bouřky se vrať,
prosím nešlap si po štěstí a vrať se zpátky a navždycky.
Jako budoucnost minulost po cestě ztrať,
jako loď, co ustála svý bouřky se vrať.
óÓÓó, óÓÓó, óÓÓó, óÓÓó, óÓÓó, óÓÓó, óÓÓó,... óÓÓó...