Pohledy do země, když noci končívaj vím, že září, duši jak po stěnách pověsit obrázky známých tváří, potají zableskly duše tvý poklesky, vím co cítíš, nad ránem zbyly dvě sklenice z lásky a vůně zvláštní. Tvý problémy s vášní... Jako loď, co ustála svý bouřky se vrať, prosím nešlap si po štěstí a vrať se zpátky a navždycky. Jako budoucnost minulost po cestě ztrať, jako loď, co ustála svý bouřky se vrať. Pohledy do nebe, když noci začínaj vím, že svítí, duši jak v pokoji vyzdobit nezvykle vzácným kvítím, s díky pak vodmítáš viny a bolesti, vím co cítíš, studený ruce, ten strach v jednom kuse a důvod zvláštní. Pro tvý problémy s vášní... Jako loď, co ustála svý bouřky se vrať, prosím nešlap si po štěstí a vrať se zpátky a navždycky. Jako budoucnost minulost po cestě ztrať, jako loď, co ustála svý bouřky se vrať. Óoó...ó...aóÓ...ó... Jako loď, co ustála svý bouřky se vrať, prosím nešlap si po štěstí a vrať se zpátky a navždycky. Jako budoucnost minulost po cestě ztrať, jako loď, co ustála svý bouřky se vrať. óÓÓó, óÓÓó, óÓÓó, óÓÓó, óÓÓó, óÓÓó, óÓÓó,... óÓÓó...