Zapomenout, marně toužíš zapomenout Duši soužíš, zapomenout A nevědět, co dál přijít má Kolikrát vzpomeneš na ni Utrhnout růži, co voní Máš ji dát té, té, co kolem tebe chodívá To, co přijde, znáš už nazpaměť Na otázku stejná odpověď Zapomenout, marně toužíš zapomenout Co ještě dlužíš, zapomenout Na to, co v tobě tolik zůstává Tisíckrát padneš jak v boji Znovu vstát, to vždycky bolí Není to fér a pomoc blízko často nestává To, co přijde, znáš už nazpaměť Na otázku stejná odpověď Ještě ti dlužím lepší zítřek Když z pohledů mých nedozvíš se Nedozvíš se, co chtěl bych říct Jak mi večery s tebou schází Jak najednou mě v zádech mrazí Když pocit, že tě ztrácím, mám Já jinde štěstí nehledám