Zapomenout, marně toužíš zapomenout
Duši soužíš, zapomenout
A nevědět, co dál přijít má

Kolikrát vzpomeneš na ni
Utrhnout růži, co voní 
Máš ji dát té, té, co kolem tebe chodívá

To, co přijde, znáš už nazpaměť
Na otázku stejná odpověď

Zapomenout, marně toužíš zapomenout
Co ještě dlužíš, zapomenout
Na to, co v tobě tolik zůstává

Tisíckrát padneš jak v boji
Znovu vstát, to vždycky bolí
Není to fér a pomoc blízko často nestává

To, co přijde, znáš už nazpaměť
Na otázku stejná odpověď

Ještě ti dlužím lepší zítřek
Když z pohledů mých nedozvíš se
Nedozvíš se, co chtěl bych říct
Jak mi večery s tebou schází
Jak najednou mě v zádech mrazí
Když pocit, že tě ztrácím, mám
Já jinde štěstí nehledám