Když město spí, kreslím na tvé tváři. Když město spí, jen tvoje oči do tmy září. Když město spí, kreslím na tvé tváři. Když město spí, jen tvoje oči do tmy září. A v této chvíli, na vlastní pěst. Čtu z tvých očí, a z tvých gest. Symfonie slovních kompozic, jen pro dvě oči, co chtějí říct. Jen některým je souzený být spolu na věky. Říkáš všechno jen svýma očima. Říkají vše, já vím co to znamená. Říkáš všechno jen svýma očima. Máš mít vlasy spíš trochu do čela. Odrazy zrcadel, na zdi. Hudební skladatel, v pasti. Odrazy zrcadel, na zdi. Okultní badatel, z části. A v této chvíli, tvůj pohled, zkouší hledat, zabíjet. Úlomky křehkých kovů zní, když se od sebe oddělí. Jen některým je souzený být spolu na věky. Říkáš všechno jen svýma očima. Říkají vše, já vím, co to znamená. Říkáš všechno jen svýma očima. Máš mít vlasy spíš trochu do čela. Říkáš všechno jen svýma očima. Moje ruce na tvoje kolena. Říkáš všechno jen svýma očima. Tvoje nohy na moje ramena. Záleží ... Na úhlu pohledu Říkáš všechno jen svýma očima. Říkáš všechno jen svýma očima. Říkáš všechno jen svýma očima. Tvoje nohy na moje ramena. Odrazy zrcadel. Hudební skladatel. Okultní badatel. Když město spí. Říkáš všechno jen svýma očima. Říkají vše, já vím, co to znamená. Když město spí. Říkáš všechno jen svýma očima. Máš mít vlasy spíš trochu do čela. Když město spí, Jen tvoje oči do tmy září. Záleží ... Na úhlu pohledu.