Šlapala k ránu chodník, podobala se noční svíci, vtom začal padat jako z knih - sníh na nebe a na ulici a byla jako anděl, kterýmu bílý křídlo srazili šutrem uličníci A ona pomaličku vešla do první ranní tramvaje, zatímco padal jako z knih sníh, kterej nikdy netaje a tramvaj tolik očí veze do pekla anebo možná do ráje Jako na sněžným kolotoči ve vzduchu ucítil jsem lásku a najednou měl jsem oči a hmat a chuť a hlad a tiše za potlesku racků zkusil jsem lásku a tiše za potlesku racků zkusil jsem lásku vybrnkat A ona pomaličku vešla do první ranní tramvaje, zatímco padal jako z knih sníh, kterej nikdy netaje a tramvaj tolik očí veze do pekla anebo možná do ráje Jako na sněžným kolotoči ve vzduchu ucítil jsem lásku a najednou měl jsem oči a hmat a chuť a hlad a tiše za potlesku racků zkusil jsem lásku a tiše za potlesku racků zkusil jsem lásku vybrnkat