G Ráno se zvedá z louky plné mlhyAm Pavučiny září jak od rosy zvlhlyC D G A ty koukáš nemáš co říct Sváteční ráno po sváteční noci V sobě máš zvláštní třpytivý pocit jak letní ráno vychází ti vstřícAm Kolik znáš takových ránC G Kdy po probuzení jde vzpomínka z nociAm C G Kolik je obyčejných rán kdy necítíš nic Kolik znáš takových rán Kdy tě vzpomínka má ve své moci Kolik je takových rán kdy jsi sám Těšíš se na večer den je ti cizí Přes den i kouzlo pavučin mizí Vítr je unaví ztrácí svůj jas Těšíš se na večer kdy si dáte Ruce na polštář a ani nedutáte Láska přichází mezi vás Kolik znáš takových rán ...