Stejnostejná
stejná je řeč
Už k ní jsem hluchá
Jen slovní hejna
Jenom křeč
a "áčko" ducha
Byls' král
mejch předčasnejch rán
Král mikrosnů tam v chladnejch vanách
Co hlásáš
dávno jsi vzdal
I příští lež je vodkopaná
Řve to ve mě najednou:
"Už ne!"
Vlasy prošednou
Ne, ne!
Mně ne!
Ať tu noční hlídku
zase jiná má
Já ne!
Víc ne!
Já tvý Můry nočních mžitků
dál nevnímám
Je mě málo
Proč ve dvou jen
já bejvám Ženská?
Jsem tichá nálož
Já třaskavá a nevojenská
Ty král
mejch předčasnejch rán
Ve vaně dál mi voda chladne
Tak jsem
a dělám plán
Proč? Když stejně nic nedopadne
Dál má vzpoura sílí
samotou
Prázdno s nahotou?
Už ne! Víc ne!
Moře samoty
já s vanou snad vypouštím
Už ne!
Víc ne!
Proč dál sbírat spadlou Manu
mám na poušti?
Bláznit stálou samotou?
Už ne!
Prázdno s nahotou?
Ne, ne!
Mně ne!
Moře samoty já s vanou vypouštím
Víc ne!
Už ne!
Proč dál sbírat spadlej cit
mám na poušti?
Už ne?
Víc ne?
Proč tě čekám když tě já
ani nečekám
Už ne!
Víc ne!
Proč je mezi náma
Dálka daleká?
