Ami C G Dmi 1. Napsal jí ta nejkrásnější slova, která kdy vůbec znalAmi C G A pak položil dopis pod kámen a dlouho nad ním tiše stál 2. Nad hlavou mu táhly mraky jako podivná obtloustlá zvířata A na vrbě tam ledňáček zářil a voda v tůni chladná, stojatá 3. A on jako blázen blatouchům vykládal, že bude snad jeho paní A pak s ozvěnou do lesů hulákal podivné nesmysly o bílé lani 4. O zvláštním stvoření, které se potají snad v ženu promění Ona přichází pomalu loukou a hledá dopis v kameníAmi C G R. Ústa z jeřabin, paže z břečťanu mášG To mě zabije, já už nevstanuAmi C Oči z oblázků, vlasy ze vřesuG To mě zabije, to si odnesu 5. = 1. 6. To zvláštní stvoření, které se potají snad v ženu promění Ona přichází pomalu loukou, schovává dopis v kamení R. Ústa z popela, paže z větvoví mám Nechci tvoji smrt - dobrý Bůh to ví Oči z kaluží, vlasy z bodláčí Víc bys nedostal a to nestačí R.