Jak krásný podvečer
oceán studený
jsem nemanželské dítě
průšvihu a štěstěny
Budem si navždy věrní
já jemu a ty jí
a o útes se duše rozbíjí
Zní to tak jednoduše
chutná jak pelyněk
já slyším trochu hluše
slova, cos mi řek
Když naplavené dřevo
se v dešti rozhoří
mám baccardi a svět se nezboří
Ani já nejsem maják
co ti svítí v tmách
jenže mám písek všude
ty jenom na botách
Budem si navždy věrní...
Zní to tak jednoduše...
Budem si navždy věrní...
Jak krásný podvečer
oceán studený
jsem nemanželské dítě
průšvihu a štěstěny
Už nepřiznám ti nikdy
co dals´ mi toho dne
měla jsem písek v duši
v botách ne...
Měla jsem písek v duši
a ty ne
