Slepou víru neznal
chtěl být jen sám sebou
za osvícení svaté
nedal by zlámanou hůl.
Byl sobě svým prorokem
a sám sobě žehnal
bezohledným životem
na svůj cíl přísahal.
Pak slyšel vlastní já
slyšel jak naříká.
Chvíli zůstaň a naslouchej
v dobrém i zlém zůstaň na kolenou
Chvíli zůstaň a naslouchej
až zašeptáš tak odpust nám.
Ještě chvíli šel dál
zaslepený sám sebou
bezbožný všem připadal
pro všechny měl stejnou tvář
Na cestách životem
duše se lámou.
Když slyšel své vlastní já
slyšel jak naříká.
Chvíli zůstaň, chvíli zůstaň...
Tak odpust nám
