Popraskaná zem, suchá hlína to já jsem ta kytka, kterou nezalíváš popraskaná hlína, suchá zem to já jsem ta, co ti stojí před domem a stále své listy k tobě obrací... Až jednou rozvážeš mé kořeny a vezmeš mě na výlet loukami uvidím sestry s bílými krky čekat u cesty na čmeláky. Ucítím čerstvé obilí jako bychom někdy už tu byli. Položím do tvé dlaně svůj květ a jestli chceš, tak můžeš přivonět Popraskaná zem, suchá hlína to já jsem ta kytka, kterou nezalíváš popraskaná hlína, suchá zem to já jsem ta, co ti stojí před domem a stále své listy k tobě obrací...