Popraskaná zem, suchá hlína 
to já jsem ta kytka, kterou nezalíváš 
popraskaná hlína, suchá zem 
to já jsem ta, co ti stojí před domem 
a stále své listy k tobě obrací... 

Až jednou rozvážeš mé kořeny 
a vezmeš mě na výlet loukami 
uvidím sestry s bílými krky 
čekat u cesty na čmeláky. 
Ucítím čerstvé obilí 
jako bychom někdy už tu byli. 
Položím do tvé dlaně svůj květ 
a jestli chceš, tak můžeš přivonět 

Popraskaná zem, suchá hlína 
to já jsem ta kytka, kterou nezalíváš 
popraskaná hlína, suchá zem 
to já jsem ta, co ti stojí před domem 
a stále své listy k tobě obrací...