S Archou útěk je záchranou
zamořený svět zůstal za obzorem
jedinou nadějí, Archa loď bez duše
sama řídí osud ve věčném běhu vln
a neslyší nářek lidských otroků.
Upili vína, které by přeteklo
a poloprázdný pohár oddálil jejich smrt
stádo lidských ovcí, při utrpení
je si náhle bližší v moři divokém jako vlk.
Chtěli by pít snad i svoje slzy
Jsou však laný jako ta voda v moři
S Archou ztracenou v moři blouděj a strádaj
S Archou ztracenou novou zem hledají.
Přilísal se den
Nikdo nepočítal
na obzoru břeh
pro všechny naděje
supi mají čas, odpočiňte si – pekle.
