Lež je prý krásná, když uchrání
lásku tvou
pravda prý bolí
tiše zůstává
v sobě ji nosíš
bojácnou a sobeckou
láska když padá
kus tebe s ní odchází
Tak konečně vnímej
a pak možná uslyšíš
její hlas jak šeptá
zůstaň můj
už nemohu dál,
nemohu dál takhle žít
sám sebe ztrácíš
zapomínáš snít.
Malovat obraz
co bolest její utiší
v pastelových barvách
který získává
pak na něj prach sedá
na to už čas nezbývá
vím je ti drahej
tak hádej, kdo ti říká
kdo ti říká
Na moment
na moment vzdej a nech unášet se mnou
Na moment
na moment vzdej a nech unášet se mnou
Na moment
Na moment
na moment vzdej a nech unášet se mnou
Na moment
na moment vzdej a nech unášet se mnou
Na moment
na moment vzdej a nech unášet se mnou
Na moment
na moment vzdej a nech unášet se mnou
