Ty znáš ten průchod, kde jsem stával les poutačů tam poutá dál já stál tam, ať tam byl či nebyl nával až jeden plakát za to stál. Ó, na něm zářil, to je dávno, čaroděj měl v písních zvláštní mrazení ó, dívko, to je dávno, jen se směj nedá mi to spát a nic se nezmění. Už dávno z plakátu jsou cáry i z jiných, co můj přišly skrýt však ten můj plakát dál má kouzla a čáry v sobě ho nosím a nemám klid. Ó, na něm zářil, to je dávno, čaroděj měl v písních zvláštní mrazení ó, dívko, to je dávno, jen se směj nedá mi to spát a nic se nezmění. Ó, na něm zářil, to je dávno, čaroděj měl v písních zvláštní mrazení ó, dívko, to je dávno, jen se směj nedá mi to spát a nic se nezmění.