Odcházím z domova a beru s sebou klíč Možná se stane zázrak zatímco budu pryč Pomůžou všichni svatí nájem se zaplatí Má bytná na duchy však vůbec nevěří a někde na mě čeká tam dole u dvěří Já na ni vlídně s písní ona mě vyplísní Že sice pláče nad mou bídou že však jsem marnotratnej lump A píše do komína černou křídou o co jsem ji za ta léta pump' Mám klobouk děravý mám díru v kytaře nikdo mě nezdraví a sám jsem na jaře Já zesnout se neodvážím nemám na faráře Druhého února v mlékařské hodině já přec jen zesnul v Pánu zanechav jedině jen svou bytnou celou lítou kávu nedopitou Má duše usedla bezradně na šálek nechtělo se jí od kávy tam někam do dálek A zatímco venku svítá má duše přemítá Měla jsem tělo svolný k hříchu teďka už tedy nemám ani to Co tady se mnou ve vznešeným tichu půjčte mi harfu nebo varyto Najednou někdo duši tahá za ruku anděl jí harfu dává na věčnou záruku Má duše teď v nebi zpívá to blues ale jen to pravý o ranním šálku kávy a má tam pořád pořád nabito