G                        C7
   Můj svět je plný samých dveří,
     G                   G7
   chodívám denně kolem nich,
    C7                              Edim   G
   můj svět je plný hotelových dveří zamčených,
                          H7
   chodby jsou bezedné a jako vejce vejci
          G            E7
   nebo hrobu hrob se podobají,
      Ami             D         Ami             D
   ztrácím se v nich celý, ty chodby na mě číhají,
     G                         C7
   pro dnešek jsem jen číslo čtyři,
    G               G7
   zítra zas devadesát,
    C7                          Edim
   se vším se člověk nějak smíří,
    G           Edim     E7
   jen když má kam jít spát,
   Ami                      D
   ale ty sny plné samých dveří
    G         Edim  E7
   věčně ho provázejí,
   Ami                           Edim
   a on pak celý smutný věří, a tolik ho to tíží,
         G          Edim  E7   Ami               Edim
   že i nebe samá chodba je a že prý jede do ráje
    G          C7 G
   nebeskou zdviží ...