G C7
Můj svět je plný samých dveří,
G G7
chodívám denně kolem nich,
C7 Edim G
můj svět je plný hotelových dveří zamčených,
H7
chodby jsou bezedné a jako vejce vejci
G E7
nebo hrobu hrob se podobají,
Ami D Ami D
ztrácím se v nich celý, ty chodby na mě číhají,
G C7
pro dnešek jsem jen číslo čtyři,
G G7
zítra zas devadesát,
C7 Edim
se vším se člověk nějak smíří,
G Edim E7
jen když má kam jít spát,
Ami D
ale ty sny plné samých dveří
G Edim E7
věčně ho provázejí,
Ami Edim
a on pak celý smutný věří, a tolik ho to tíží,
G Edim E7 Ami Edim
že i nebe samá chodba je a že prý jede do ráje
G C7 G
nebeskou zdviží ...
