Emi Edim Emi H7
      Emi  Edim     Emi   D7
1. V rohu náměstí, kousek od nádraží,
    Emi        D7          G A     H
   pod černým baldachýnem komínem vytvořeným,
    Emi  Edim     Emi  D7
   němá bolestí stála nad drenáží
    Emi      D7          Emi
   Madona s mrtvým synem umučeným.

2. Stála zmatená nenadálým hlukem,
   na ruce déšť jí padal jak slzy velekněze,
   trochu zděšená podnapilým plukem,
    Emi      D7  G A   H7
   co vůbec nevypadal na vítěze.

     Emi   D7       Emi     D7
R: Stojíce u Piety kouřili cigarety
   Emi        D7          G   A     H
   a šnapsem žízeň hnali kilometr klusem,
    Emi       D7        Emi     D7
   kuplety z kabaretu zpívali pro Pietu,
   Emi        D7        G     A      H
   a když je dozpívali, otřásli se hnusem.

3. Měli monstrance cestou nakradené
   a snímky pro rodiny, jež léta neviděli,
   místní sebrance, válkou nakažené,
   tu trochu zeleniny záviděli.

4. Holky z ulice trochu pomuchlali
   a pak jim zaplatili držadlem bajonetu,
   sklady munice pečlivě zavírali,
   a pak se posadili pod Pietu.

R: Sedíce pod Pietou cpali se omeletou,
   hlasitě nadávali na pitomou nudu,
   čmárali po Pietě pozdravy Mariettě,
   kterou si půjčovali, neznajíce studu.

5. Jednu neděli polní zabalili,
   poslední pohlednici příbuzným odeslali,
   potom odjeli, aniž zaplatili,
   na cestě železnicí usínali.

6. Nikdo neplakal, nikdo nelitoval,
   nikoho nebolelo, že jeli bez loučení,
   někdo přitakal, jiný poděkoval,
   nikomu nescházelo poroučení.

R: A jenom pod Pietou holčičku pětiletou
   písmena zaujala načmáraná křídou,
    Emi          D7       Emi       D7
   číst se však neučila, tak nápis pohladila,
    Emi
   písmena rozmazala, zbytek umyl déšt...