Emi Edim Emi H7
Emi Edim Emi D7
1. V rohu náměstí, kousek od nádraží,
Emi D7 G A H
pod černým baldachýnem komínem vytvořeným,
Emi Edim Emi D7
němá bolestí stála nad drenáží
Emi D7 Emi
Madona s mrtvým synem umučeným.
2. Stála zmatená nenadálým hlukem,
na ruce déšť jí padal jak slzy velekněze,
trochu zděšená podnapilým plukem,
Emi D7 G A H7
co vůbec nevypadal na vítěze.
Emi D7 Emi D7
R: Stojíce u Piety kouřili cigarety
Emi D7 G A H
a šnapsem žízeň hnali kilometr klusem,
Emi D7 Emi D7
kuplety z kabaretu zpívali pro Pietu,
Emi D7 G A H
a když je dozpívali, otřásli se hnusem.
3. Měli monstrance cestou nakradené
a snímky pro rodiny, jež léta neviděli,
místní sebrance, válkou nakažené,
tu trochu zeleniny záviděli.
4. Holky z ulice trochu pomuchlali
a pak jim zaplatili držadlem bajonetu,
sklady munice pečlivě zavírali,
a pak se posadili pod Pietu.
R: Sedíce pod Pietou cpali se omeletou,
hlasitě nadávali na pitomou nudu,
čmárali po Pietě pozdravy Mariettě,
kterou si půjčovali, neznajíce studu.
5. Jednu neděli polní zabalili,
poslední pohlednici příbuzným odeslali,
potom odjeli, aniž zaplatili,
na cestě železnicí usínali.
6. Nikdo neplakal, nikdo nelitoval,
nikoho nebolelo, že jeli bez loučení,
někdo přitakal, jiný poděkoval,
nikomu nescházelo poroučení.
R: A jenom pod Pietou holčičku pětiletou
písmena zaujala načmáraná křídou,
Emi D7 Emi D7
číst se však neučila, tak nápis pohladila,
Emi
písmena rozmazala, zbytek umyl déšt...
