Ami    (G)       (Ami)
1. Jak léta jdou a hroby přibývají,
             G                  Ami
   počítám vrásky, vryté do pleti,
                 G             Ami
   koleje běží, běží za tramvají
                 G                Ami
   jak dálka - sladkohořké prokletí.
               F                 G
   Má paměť - šedý věšák na vzpomínky,
              Ami    F7         E
   zítřek i dnešek změní na kdysi,
      Ami           F7         Ami
   k Maxovi zajdu, místo do Demínky,
               F7                  Ami E Ami
   přečíst si dopisy, dopisy, dopisy.

2. Na stole kroužky po přelitých číškách,
   pelyněk s vínem, leskle lepkavý,
   a trapné básně v pramizerných knížkách,
   řídké jak bahno ze dna Vltavy.
   Zahrady oblékly se do šeříků,
   na bledém nebi temné obrysy,
   zčernala věž i růže na keříku,
   zůstaly dopisy, dopisy, dopisy.

3. Mé lásky stárnou, obklopeny vnuky,
   kamínky týdnů v broži s jaspisy,
   a čas, ten pianista jednoruký,
   počítá dopisy, dopisy, dopisy.
   Smích jako náplast na strhané rysy
   a trocha citu, aspoň ke vzteku,
   no zbývá, nežli čekat na dopisy,
   není-li doteků, není-li doteků,
            F7                  Ami
   není-li doteků, doteků, doteků,
            F7                  Ami
   není-li doteků, není-li doteků?