A C# C H
1. Sní v povlacích, vlasy má havraní,
E
sní o mracích s muzikou varhanní,
A C# F#mi Hmi E
vím, že se jí zdá o pasekách s malinovím,
A E A E(D)
řekne, až procitne, že mě sem nezvala,
A E A D
ústa až poskytne, přečtu jí z Nezvala:
A D A E
Manon je motýl, Manon je včela,
A D A E A(-)
a že ji nepustím, i kdyby chtěla.
2. Dál ale sní o mořích blankytných,
snít budu s ní v trochejích nezbytných,
vím, až se mi vzdá, nikdy že jí nedopovím
v zeleným salóně, co tehdy neznala,
z Balady Manoně od pana Nezvala,
že Manon je motýl, Manon je včela,
Manon je růže hozená do kostela,
A D A E
Manon je motýl, Manon je plavovláska,
A D A E
Manon je první a poslední má láska,
A D A E
Manon je první a poslední můj hřích,
A E A E
nepoznat Manon, nemiloval bych,
A D A D A D A
ach, Manon, Manon, Manon, Manon, Manon ...
