E               A7
1. Na obloze visí slunce jako placka,
      E                     H7
   v hospodě už padla zase první jarní facka,
    E                         A7
   my po Praze jsme bloudili tam někde poblíž Florence,
    H7                       A7
   fernetem jsme se nalili skoro jako ty pupence,
               H7        E
   už je zase jaro v ulicích.

2. Zavíráme, padla, den je zase v tahu,
   takže jdeme, vole, nasát jarní noční Prahu,
   a po dalším fernetu v Bystrici jsme sbalili
   čtyři kočky z basketu - dvoumetrový gorily,
   už je zase jaro v ulicích.

3. S jednou dávám tanec, celkem slušně trsá,
   hlavu tlačím tam, co maj' jiný holky prsa,
   to je dobrý, stodvacet, v hlavě mi tančí numera
   a jdem se zas ven potácet, říkám si: to je nádhera,
   už je zase jaro v ulicích.
    E                                          A7
R: Jaro je rozmazlenej spratek, kterej v nás svévolně a z nudy
    E                      H7
   pěstuje neklid, kýč a zmatek,
    E                                    A7
   že nevíš, odkud, kam a kudy, jaro je rozmazlenej spratek
   E        H7             E
   a probouzí v nás divný pudy.

4. Taxíkář mě tahá z auta jako balík,
   výstup z vozu není v ceně - no ten mi krásně nalít',
   musím dát bacha na hocha, jestli mě nechce vočesat,
   ale on to vzal od oka: stošedesátčtyři padesát,
   už je zase jaro v ulicích.

5. Ve výtahu sedím, mačkám všechny patra,
   podlaha je tvrdá, ztvrdla jako moje játra,
   žmoulám lístek od šatny, kabát jsem nechal šatnářce,
   a mám zas pocit úchvatný jako kus špuntu ve flašce,
   už je zase jaro v ulicích ...