C
1. Nabádám tě po sté, vlastní ženo má
   F
   když k nám přídou hosté, nebuď lakomá
   G
   výmluvy, že u nás vyhořela spíž
        F                                    C
   jsou příliš průhledné a dost chabé což ty víš
   
2. Neházej lásky vílo po mě nádobím,
   ať tvé nežné dílo nenapodobím
   tuším žes´ trochu výborná a já zas umím klít
   to snad stačí k tomu, abychom štastni mohli být
   
   C
R: Namále mám, namále mám, namále mám
           F
   žena mě trestá a působí šrám
            C
   a přitom říká, že sem rváč a vynucuje pláč
            G          F    C
   tak v okolí, namále mám  
   
3. Nemáte vůbec ponětí, co si vytrpím
   jako by prokletí vrhlo na mne stín
   když dále se to povleče, tak může se i stát
   že muž ti holka uteče, a tohle ti nechci přát
   
R: Namále mám, namále mám, namále mám... (2x)