Capo II. (od D)

          C          F        G        C
1. Ticho rána se na křídlech múz roztřepí
      F           G                C F G C
   a vrány snědí slunce jako ementál.
           C           F        G            C
   Štěstí svatebčanům opatrně našlapuje na střepy
           F              G                     C F G C
   Hvězdný prach mezi zuby mám jak se měsíc usmál

      Ami               Emi        F
R: Ráno bývá příslib šlápot na schodech
                 G
   od sebe k sobě
        Ami             Emi         F
   Otazníky v očích třítečkovej vzdech
                        G
   žijem v podivný době
     Dmi          G
   V době kamenný
     Dmi         F           G    C
   zavři oči a na prstech počítej

2. Šerosvit prázdný byt a ticho jež se snídat dá,
   člověk nikdy není sám má svědomí a stín.
   S komáry jsem mluvil, prý ty a krevní konzerva
   jste úplně stejní ty s pláčem říkáš co teď s tím

R: