Já vám nemám tyhle lidi rád,
co se nechtěj a neuměj smát.
řekněte mi, má to smysl,
pořád si kabonit mysl,
vždyť si může člověk brát
příklad ze zvířat.
Dejme tomu stonožka,
co má práce s obouváním,
jen se oběda dočká,
začne se zouváním.
Na každou totiž nožku
má ponožku, v botě vložku
a stačí bláta trošku,
prošoupe rohožku.
Ta snad má právo mít
k zoufalství vlohy,
co to jen musí být,
když ji rozbolej nohy!
Mám-li vztek víc než trošku,
že bez práce mám jenom hlad,
vzpomenu na stonožku
a jsem na světě rád.
Ta snad má právo mít
k zoufalství vlohy,
co to jen musí být,
když ji rozbolej nohy!
Mám-li vztek víc než trošku,
že bez práce mám jenom hlad,
vzpomenu na stonožku
a jsem na světě rád.
