D         C9            D        B9
1. Ačkoli v technice jsem dokonalá nula,
   D         C9         D           B9
   ač nemám ponětí, co tištěný je spoj,
    F#        Bmi             C#7          F#
   kéž by mi technická část z vás teď prominula,
    D               C9    D             Ddim
   já bych chtěl v pokoji u sebe mít stroj.

2. Vlastně by nemusel být tak docela celý,
   stačí pár koleček a třeba nějaký píst,
   dokonce klidně by moh' být i bez hřídelí,
   snad jenom se šroubky jsem si zcela jist.

3. Co na tom, že o strojích nemám ani zdání,
   to nemůže mi bránit, abych je měl rád,
   jenomže stroj se velmi těžko shání,
   já bych byl ochoten všechno za něj dát.
   D            A      F#           Hmi
R: Až si někdy někoho pozvu k sobě domů,
    D           A          F#          Hmi
   kupříkladu známého či krásnou neznámou,
      H7      Emi      G            D
   uprostřed řeči pak nastane bod zlomu,
      Fdim     Asdim       Hdim          A7,5#
   "proboha," řekne, "a k čemu máš ten krám?"

3. Vyvést však z míry se tím nenechám,
   s pýchou pak řeknu a bez vzrušení,
   že vlastně nevím, k čemu ho tu mám,
    D          C9          D
   že vlastně vůbec nemám tu-tu-tu-tu-tu-tu-tu-tu-tušení.