Ztrácí, už se ztrácí
Vzpomínka na všechny rány
I když pár z nich stále krvácí
A pálí, ještě pořád pálí
Jsou věci, co se stát neměly
Ale i takový, co za to stály
Cesta je dlouhá a neznámá
Proto se bojíme, toho, co je před náma
A mě se nedaří, nemít obavy
Co bude, až se na ní zastavím
Utíkám, nechci se smířit s cenou
Snad mě moje roky nikdy nedoženou
Nebo aspoň dneska ne
Pořád doufám, že se to nestane
Protože nakonec všichni platí stejnou měnou
A děti našich dětí na nás zapomenou
Ale třeba ještě dlouho ne
Když tu po nás něco zůstane
Nevím, já vážně nevím
Proč jsou některý příběhy krátký
A my se neumíme smířit s tím
Že se to stává
Prý se to stává
I můj čas se už možná krátí
Ale to neznamená, že to vzdávám
Proto utíkám, nechci se smířit s cenou
Snad mě moje roky nikdy nedoženou
Nebo aspoň dneska ne
Pořád doufám, že se to nestane
Protože nakonec všichni platí stejnou měnou
A děti našich dětí na nás zapomenou
Ale třeba ještě dlouho ne
Když tu po nás něco zůstane
Cesta je dlouhá a neznámá
Proto se bojíme, toho, co je před náma
A mě se nedaří, nemít obavy
Co bude, až se na ní zastavím
Utíkám, nechci se smířit s cenou
Snad mě moje roky nikdy nedoženou
Nebo aspoň dneska ne
Pořád doufám, že se to nestane
Protože nakonec všichni platí stejnou měnou
A děti našich dětí na nás zapomenou
Ale třeba ještě dlouho ne
Když tu po nás něco zůstane
