A
1. V mostecký ulici, každej den postála,
   E                     D         E
   před krámkem vonícím, trálálala lalalála.
   A
   Vždycky si říkala, na moje soužení,
   E                    D       E                    A
   musí bejt koření, to vim, že mám ten lék na lásku brát.

            D      E             A
R: Řekněte, míváte lék na bolest vezdejší?
            D        E        A
   Zda vůně mícháte, co touhu konejší?
             D        E           A
   Zač mi ho prodáte, najde-li se takový?
             D        E           A
   Zač mi ho prodáte, já ho musím mít.
   
2. Minulý pondělí a pak už nepřišel,
   že cestu nenašel, trálálalalalála.
   Že cestu nenašel, k našemu líbání,
   zbylo jen zoufání, to vim, že mám ten lék na lásku brát.