Lesem jdou dva trampové,
jsou to oba Pepové,
mají dneska svátek,
už je totiž pátek.
Bude velká žranice
pro pány i panice,
pro děti i ženský
zpívaj písně trampský.
Devatenáctého třetí
jejich píseň údolím letí:
"Ať žijou všichni Pepové,
to přejou Pepům trampové!"
Ťukají si s nima na štěstí
Devatenáctého třetí
hajný tentokrát nepřiletí.
Šel ke svojí Andule,
ráno bylo na nule
o plotlachu nemá ponětí.
Probudili hajnýho,
cholerika bájnýho,
hajný rychle vstává,
náboj hlavni dává.
Křovinou se prodírá,
obličej si odírá,
vidí trampy, šílí,
z brokovnice střílí.
Devatenáctého třetí
kamarádi údolím letí,
utíkají trampové,
žen, děti, Pepové,
i ti dva, co byli v objetí.
Devatenáctého třetí
lidí na peróně jak smetí.
Co voni měli za kliku,
Pacifik do Bráníku
za chvíli jim jede na štěstí.
Devatenáctého třetí
jejich píseň soupravou letí,
zpívají si trampové,
ženy, děti, Pepové,
banjo hraje v country pojetí.
Devatenáctého třetí
starou průvodčí byli sjetí,
že randálem jí plašej vlak,
když viděla ty děti pak
neubránila se dojetí.
