Setkávám se čím dál víc s lidma co nepřejou zároveň podporujou, mají dvě cesty, nemají oči, neví kterou na netu píšou, že musím umřít, že mám pokračovat, neví co dřív neví co říct, nemají svědomí, úctu, jsou nemocní jsem maximální otrok svojich rýmů beatů pocitů zároveň nepřítel svých slov, depresí a soucitu zatím necítím únavu, mám chuť se obětovat jindy nemám sílu o víkendu prodat svoje slova občas mě stíhá pocit, že nemám proč to dělat sedět nad textem v noci, reapovat pro stádo telat nevěřím novodobým, proto si sám sobě dělám manažera otočený zády k tomu, co scéna chtěla nechci se prodat beefem, zářit jak lokální hvězda týden dělám promak s teamem, neptej se mě kurva kdy to výjde jezdíme pro vás víkend co víkend na stagei jako IF píšu život jako příběh a vím, že neminu cíl