V nádražní hospodě léčím se z opice
absence peněz mi brání zas opít se
prašivá neděle mý tělo není s tvým
procitám v Hybernský před prázdným řeznictvím
Jistě sám ďábel mě poslal sem pro lekci
abych se pobavil dvojitou projekcí
průhledným zrcadlem sklem který chvěje se
a za ním pustej krám - žer prase přežer se!
Jako bych v zubech měl hořící zápalku
s úšklebkem cením chrup na svou tvář na špalku
slunce jak zapadá barví ji do ruda
a chodci míjej mě s výkřiky o zrůdách
Háky mi splývají s budovou nádraží
na prasklou výlohu masařka naráží
a vzhůru nohama leze mi po ksichtě
syčím skrz čelisti - tady máš co jsi chtěl!
v nádražní hospodě, v nádražní hospodě...
