Zdvihnul sem ruku abych nepřestal být abych se v myšlenkách svých neutopil snad mám v sobě hříchu že až mračna kdesi nad spánkem mé noci svírají a nedokáží spátF C Ref: A proto věřím v cosi v nějaký světG v člověka co nám může odpustit snadF C někdo tu předce musí vědět že jsmeG a někdo musí nás mít opravdu rádG Zdvihnul sem oči abych nespatřil zem abych se nedotýkal mého druhého já oblaka vyprávěla o jasných hvězdách co jsou jen v noci vidět nad nimi stát Ref: 2xG Zaslech sem volání a otočil se čelem a někdo nahlas se mi do očí smál zaslech jsem prosby co se do rány stáčí a tiché pohlazení toho kdo se bál Ref:G Dávno už nevolám jen skály hlasy vrací v lidech se nad ozvěnou ozývá jen smích k ránu se nad pokorou pohlazení strácí a z bílých kapliček jen tichý slyšíš vzdych