A
1. Co to sbíráš na mém těle, moje lásko,
   hledáš zaslíbené osamělé růže 
           D             A
   z květů mých, co jsem dal.
   Kam se díváš, to jsou zahrady mé, lásko,
   tisíc let je sázel po lučinách Bůh
           D              A
   a první hřích pak tiše vstal.

   A
R: Někdo do plamenů u krbu jse díval
   a ani nevědel, jak lásku říct, 
                                   D
   a kdosi za oknem se na má slova díval
                  A
   a snažil se tě svlékat.

2. Jaro milujem, když za okny je zima,
   to věčný nepokoj nás žene duší zpět
   a můj dech je tak krátký.
   Všechno sevřelo se ve mně, jsi tak jiná,
   až se uložíme na prkené lůžko, budeme pít
   a budeme zpátky. 

R: 5x...