1. Je skoro ráno a padá déšť, ale mohla jsem se v čase splést, vždyť už se celou věčnost toulám v ulicích. Jseš tu se mnou a je nám fajn, pár kolemjdoucích už nás znaj a co si myslí, mě nějak obzvlášť netíží. Bez bot se touláme dál, i když teď prší ještě třikrát víc. R: /:Déšť nám padá do vlasů a jeho kapky mě hladí po tvářích, v ulicích už se rozednívá. Jenom stůj a vnímej tu krásu, vždyť víš, že všechno jednou odeznívá.:/ 2. Je skoro ráno a prší dál a mě se nádhernej sen zdál, že se s tebou někde toulám v ulicích. Že spolu jdem, ani nevím kam, já naslouchám tvým povídkám a ten déšť nám vlastně vůbec nevadí. Bez bot se touláme dál, i když nám prší ještě třikrát víc. R: /:Déšť nám padá do vlasů a jeho kapky mě hladí po tvářích, v ulicích už se rozednívá. Jenom stůj a vnímej tu krásu, vždyť víš, že všechno jednou odeznívá.:/