Zní píseň šibenic, země se otvírá,
horká je láva z Krakatoa.
Myšlenky prchají po cestě do nikam,
bohové pozvedli válečnej kyj.
Maličká opice hraje si v liánách,
člověčí dobrodruh oslepil zrak.
Z ??? jsou kostely v pohřebních chorálech,
nebožtík pozvedl k obloze zrak.
To je konec našeho století,
to je konec století.
Mávají rukama, vítají neštěstí,
věříce maskám na tváře nehledí.
Zbožňují opium, zotročí myšlenky,
svorně je oblaží smrtící pach.
V hromadných sutinách zbořených velkoměst
hrají si děti, co čekají na smrt.
Šílené zářením, s holými hlavami
volaní matky zní z krvavých úst.
