A D A Já nejsem z lidí těch,E A co mají pořád spěch.D A Vždy z jara propadám,E A toulavým náladám. Řeka jak dlouhá nit, říká mi kudy jít. Tam pařez je můj trůn a banjo má pět strun.D V lesích se loučím s jarní únavou,A E a banjo zpívá píseň tu mou toulavou, toulavou. Sotva že sleze sníh, je neklid v nohou mých. Mám zas co jsem si přál, má stezka vede dál. Řeka jak dlouhá nit, říká mi kudy jít. Tam pařez je můj trůn a banjo má pět strun. V lesích se loučím s jarní únavou, a banjo zpívá píseň tu mou toulavou, loudavou chůzi mám.