Tůtu tůtutů tututu tůtu Tůtu tůtutů tututu tůtu Za králů šlechtici museli přilbici vzít. Tůtu tůtutů tututu tůtu A jiné šlechtice chtíce či nechtíce bít. K tomu měli bóží požehnání, halelůja. A tím byli, můj ty Bože, hnáni do utkání. Tůtu tůtutů tututu tůtu Šlechtic by pro dámu, co růži podá mu, apd. Tůtu tůtutů tututu tůtu Pak se šli za krále, když měl král na mále, prát. K tomu měli bóží požehnání halelůja a tím byli, můj ty Bože, hnáni do utkání. A kdyby přišel sám král, řeknu: Hochu, kroť se trochu. Nechoď už do bitvy, zmizely doby tvý v dál. Dáma i s růžemi, lhostejná může mi být. Dnešnímu člověku nesluší k obleku štít. Doby ty jsou dávno zažehnány, halelůja. Nadšeně už nikdo do utkání neuhání. Tůtu tůtutů tututu tůtu Papapapá papá papapapá papá pá Papapapá papá papapapá papá pá Doby ty jsou dávno zažehnány, halelůja. Nadšeně už nikdo do utkání neuhání.