CIZÍ TVÁŘE SE NA MĚ SMĚJÍ,
ZA MÝMI ZÁDY, JÁ NEUTÍKÁM,
VŠECHNY TY SMÍCHY FAKT DIVNĚ ZNĚJÍ,
JÁ KRÁČÍM DALŠÍ Z CEST DO NIKAM
A JEN TAK PADÁM DO ZÁVĚJÍ
FAKT ŽÁDNÝ ZÁZRAK UŽ NEPODNIKÁM,
SVOU CESTU PÍŠU DO ESEJÍ
A PAK JI VKLÁDÁM KE KRONIKÁM,
RÁD BYCH PSAL, ŽE VONÍŠ PO ŠALVĚJI,
SNAD NEPATŘÍ TO K TVÝM TAKTIKÁM,
KRADU KLÍČE SE ZLODĚJI,
ODMYKÁM PRAVDU A UŽ NEZAMYKÁM.
PLNÉ UŠI RŮZNÝCH VJEMŮ
A DÁVNO NEVÍŠ, CO JE A NENÍ,
MY VÁŽNĚ NEJSME PROTI VŠEMU,
JEN NENÍ TU NIC K SOUHLASENÍ.
PADÁM ČÍM DÁL NAIVNĚJI
A TO, CO ŘÍKÁM, UŽ NEPOLYKÁM,
POD LAVINOU A V BEZNADĚJI
UPÍNÁM SE KE SLABIKÁM,
UPŘÍMNNĚ A UPŘÍMNĚJI
TVÁŘÍ SE TI, CO MÍŘÍ VSTŘÍC K INTRIKÁM,
PROTO KRADU KLÍČE SE ZLODĚJI,
ODMYKÁM PRAVDU A UŽ NEZAMYKÁM.
PLNÉ UŠI…
PADÁM ČÍM DÁL…
