Strč prst skrz krk a čum, jak krásně to stříká, doufej, že ven vše můžeš dát! Hned na úprk se dej, než bodne tě dýka do zad od těch, co měl jsi rád! A stejně pořád se tváří jak přátelé se svatozáří a v počtu slibů milionáři! A asi na vině je moje stáří, že fantazie už nevytváří svět, ve kterém nejsou žádní lháři! Vraž pěst skrz xicht tomu, kdo právě ti říká jak, kdy a s kým dál můžeš jít! Znáš svých pár plicht a víš, kde je tvoje píka, nemůžeš chtít tam nezačít! Strč prst skrz krk! Neminem! Vraž pěst skrz xicht! Neminem!