Strč prst skrz krk
a čum, jak krásně to stříká,
doufej, že ven vše můžeš dát!
Hned na úprk
se dej, než bodne tě dýka
do zad od těch, co měl jsi rád!
    
A stejně pořád se tváří
jak přátelé se svatozáří
a v počtu slibů milionáři!
A asi na vině je moje stáří,
že fantazie už nevytváří
svět, ve kterém nejsou žádní lháři!
    
Vraž pěst skrz xicht
tomu, kdo právě ti říká
jak, kdy a s kým dál můžeš jít!
Znáš svých pár plicht
a víš, kde je tvoje píka,
nemůžeš chtít tam nezačít!
    
Strč prst skrz krk!
Neminem!
Vraž pěst skrz xicht!
Neminem!