Vítej, hlas v hlavě řídí,
dálnice vzpomínek, další ze zběsilých jízd.
Zvláštní, kdo nevěří Ti,
jasně, že pícháváš do všech vosích hnízd.
Žárlí, ti kdo se kácí,
ustojíš každý střet s duší jak nejčistší list.
Smáli se tiší zrádci,
jsi ten kdo změní svět, ostatní můžou si hníst.

Ztrácíš se v přímce svých lásek a zdí!
Ztrácíš se řídce a vášeň se mstí!

Svítá ti a je zvláštní,
že hrany brousí Ti to stokrát omílané.
Pár let trvalo pár dní,
najednou přijímáš, co si máš myslet, co ne.
Zrádný hlas v hlavě dáví
a ty se bráníš tím, že řveš text hanopisu.
Zvláštní, co všechno stráví,
najednou souzníš s ním za cenu kompromisů.

Ztrácíš se …

Vítej ve svém stáří,
když se tak ohlížíš, svět změnil Tebe, je svůj.
Válčíš si na polštáři,
smířený se vším, jen chceš vrátit čas stůj, co stůj
Vítej ve svém…