KRÁSNĚ SE NABÍZÍŠ,
JÁ MÍŘÍM A TY JDEŠ MI PŘÍMO DO RÁNY,
PAK DÁL UŽ JSEM LOVNÁ ZVĚŘ
JEN JÁ A NAVÍC JSEM KOMPLETNĚ BEZBRANNÝ.
OBA VÍME, JE VELKÁ LEŽ,
KDYŽ ŘÍKÁŠ, ŽE´S MI NIKDY NELHALA,
DNES RÁNO KOUKÁM NA ÚČET,
TAM JASNĚ PSÁNO „MĚLA DÁTI – NEDALA“.
RÁNO SE PROBOUZÍM
S TEORIÍ RELATIVIT O NÁS DVOU,
TY PTÁŠ SE, PROČ NESTAVÍM,
JÁ RÁD BYCH POZNAL TO, CO SKRÝVÁŠ POD MASKOU.
VÁŽNĚ JSEM NEMYSLEL
ANI POLOVINU VĚCÍ, CO JSEM NABÍZEL,
TY PTÁŠ SE, PROČ ODCHÁZÍM,
JÁ PTÁM SE, PROČ JSEM VLASTNĚ JEŠTĚ NEZMIZEL.
SPRÁVNĚ MĚ VYBÍZÍŠ,
PAK RVEŠ MI Z HLAVY DALŠÍ VLASY V CHOMÁČI,
DNES RÁNO TO VYMYSLÍŠ,
DNES RÁNO NASTAVÍME NAŠE BEZMASČÍ.
OBA VÍME…
VÁŽNĚ JSEM…
SPRÁVNĚ…
OBA VÍME…
