Od vartovně ke komolcu, tam je slyšet cinkot zvoncu, Jarek žene z pastviny, od hory do dolony. Dřív než slunko zapadne, budů ovce scované, psa uváže na šnůru, potem jide za Jurů. A až snijí kopec škvarků, příde řada na kořalku, a až noční zvon, jích ženě oba dom. A jak dojde k svojí Bětě, dobře je mu na tom světě, za odměnu za tu dřínu, vleze si k ní po peřinu.