Koupil jsem lístky v druhý třídě,
pro Tebe plátek na čtení.
Zas dál ví bůh co přijde.
V kupé jen houstne mlčení.
Jestlipak víš, co ve mně kvasí?
Vtom přišel k nám ajznbón.
Řek nám to on a bez grimasy
co dávno znám, co cejtím sám:
Už nejezdi dál, jsme na konečný,
nač bys tu stál, jseš přebytečný
a místenka tvá už neplatí.
Hospodu máš hned za tratí.
Rázně jsem vstal a vyšel z vlaku,
v ruce jen svůj bágl měl.
Láska je pryč, prostě se zpakuj,
jak říkal on, ten ajznbón:
Už nejezdi dál, jsme na konečný,
nač bys tu stál, jseš přebytečný
a místenka tvá už neplatí.
Hospodu máš hned za tratí.
Už nejezdi dál, jsme na konečný,
nač bys tu stál, jseš přebytečný.
Za chvilku vás už rozpojej
a nezbejvá čas, děj se co děj.
Už nejezdi dál, jsme na konečný,
nač bys tu stál, jseš přebytečný
a místenka tvá už neplatí.
Hospodu máš hned za tratí.
