To zpoždění ještě doženem,
Teď sem, hochu, posaď,
Něco ti povím, ty víš, co je bludná loď?
Takový koráb, prý je jich moc,
Co bez posádky bloudí a když je noc,
Tak straší námořníky, ti víc, než bouře,
Se bojí toho zvláštního kouře,
Co ohlašuje bludnou loď a mají strach,
Když ji vidí houpat se na vlnách.
Jenom se nesměj, je to tak, jenomže já, hochu,
Já znám bludnej vlak.
Podívej, je to tvoje první cesta
A tak měl bys znát
Příběh rychlíku 30-50, nočního vlaku,
Který jednou ze stanice vyjel ven
A prvním hradlem řádně ohlášen
Nedojel už do žádné stanice
A od té doby nejvíce bývá viděn
Na tratích, jako je tato a za nocí
Jako tahle je a kde jenom jedny koleje
V té chvíli jsou – tam vlaky dva se nesnesou.
Koukni do zrcátka, jak jsi zblednul,
To znamená, že už se bojíš, svítí červená
Máme čas, já to dopovím, protože ještě o tom vím,
Že tenhle bludný vlak nikdo neřídí,
Nemá strojvůdce, jezdí bez lidí,
Představ si, že semafory nevadí
mu vůbec, sám správnou výhybku si přehodí
a jezdí si kudy chce ten 30-50
a zmizí dřív než stačíš poplach udělat.
Ještě ti řeknu něco nakonec
Je tu taková divná věc, totiž
Jestliže nějaký vlak snad se srazí
S tím rychlíkem 30-50, tak ten bludný vlak
Tam nenajdou a jen trosky vagónů druhého
Vlaku jsou rozházeny po trati a svědků pár
Vždycky popíše nejdřív hrozný žár a
Potom zvláštní zář kolem vlaku
A za okénky žádná tvář.
No tak, už se netřes, přece nebudeš se bát!
Víš, celý ten vlak 30-50 je jenom vtip, který
Vyprávíme nejdříve každýmu cucákovi,
Co je u nás poprvé a myslí si, že už všechno zná.
To nám to uteklo, svítí zelená, tak jedem
A už se netvař vztekle tak.
Podívej, proti nám jede vlak, už ho zdravím,
Teď zastaví… ne… je rychleji…
Proboha! Po naší koleji!
Nesměj se , tohle není vtip, máš zdravý oči,
Vidíš líp než já! Okna vagonů září do noci,
Horko najednou, pojď mi pomoci! Podívej!
To není možný snad!
Má na mašině číslo 30-50….
