1. Den už zmírá, jak mu soumrak srazil vaz. Rozprostírá noc nad krajem Kanafas. Zůstává tvý okno slepý, Střepy lásky nic neslepí, tak jsme došli s naší láskou na doraz. 2. Měsíc svítí jako velký lampión. Nemyslím si, že jsem v lásce šampión. Ale nevím, zda jsem chybil, když jsem modrý z nebe slíbil, osamělý půjde nocí já i on. R: Když jsem viděl tě s tím chlápkem, velkým džípem odjíždět, zrada sekla mně svým drápkem, začal se mi hroutit svět. 3. A tak bloumám cestou prašnou do polí. Počkat musím, až ta rána přebolí. Vyrovnám se se svým splínem, zaplaším ho bílým vínem, jak to dělám, když mě život osolí. R: 4. = 3. 5. Vyrovnám se se svým splínem, zaplaším ho bílým vínem, jak to dělám, když mě život osolí.