1. Den už zmírá,
   jak mu soumrak srazil vaz.
   Rozprostírá noc
   nad krajem Kanafas.
   Zůstává tvý okno slepý,
   Střepy lásky nic neslepí,
   tak jsme došli s naší láskou
   na doraz.

2. Měsíc svítí
   jako velký lampión.
   Nemyslím si,
   že jsem v lásce šampión.
   Ale nevím, zda jsem chybil,
   když jsem modrý z nebe slíbil,
   osamělý půjde nocí
   já i on.

R: Když jsem viděl tě s tím chlápkem,
   velkým džípem odjíždět,
   zrada sekla mně svým drápkem,
   začal se mi hroutit svět.

3. A tak bloumám
   cestou prašnou do polí.
   Počkat musím,
   až ta rána přebolí.
   Vyrovnám se se svým splínem,
   zaplaším ho bílým vínem,
   jak to dělám, když mě život
   osolí.
R:

4. = 3.

5. Vyrovnám se se
   svým splínem,
   zaplaším ho
   bílým vínem,
   jak to dělám,
   když mě život
   osolí.