Am C G Am
My čekali jaro, a zatím přišel mráz,
C G Am
tak strašlivou zimu nezažil nikdo z nás,
C G Am
z těžkých černých mraků se stále sypal sníh
C G Am
a vánice sílí v poryvech ledových.
C G
Z chýší dřevo mizí a mouky ubývá,
Dm G
do sýpek se raději už nikdo nedívá,
C G
zvěř z okolních lesů nám stála u dveří
Dm G Am
a hladoví ptáci přilétli za zvěří, a stále blíž.
Am C G Am
Jednoho dne večer, to už jsem skoro spal,
C G Am
když vystrašenej soused na okno zaklepal:
C G Am
„Můj synek doma leží, v horečkách vyvádí,
C G Am
já do města bych zašel, doktor snad poradí.”
C G
Půjčil jsem mu koně, a když sedlo zapínal,
Dm G
dříve, než se rozjel, jsem ho ještě varoval:
C G
„Nejezdi naší zkratkou, je tam příkrej sráz
Dm G Am
a v týhletý bouři tam snadno zlámeš vaz, tak neriskuj!"
Am C G Am
Na to strašný ráno dnes nerad vzpomínám,
C G Am
na tu strašnou chvíli, když kůň se vrátil sám,
C G Am
trvalo to dlouho, než se vítr utišil,
C G Am
na sněhové pláně si každý pospíšil.
C G
Jeli jsme tou zkratkou až k místu, které znám,
Dm G
kterým bych v té bouři nejel ani sám,
C G
a pak ho někdo spatřil, jak tam leží pod srázem,
Dm G Am
krev nám tuhla v žilách nad tím obrazem, já klobouk sňal.
Am C G Am
Někdy ten, kdo spěchá, se domů nevrací...
